Tatau aneb tetování obecně

     Slovo 'tetování' neboli anglicky 'tattoo' pochází původem z Tahitského slova 'tatau'. 'Ta' znamená 'ruka' a písmeno 'u' značí barvu. Nástroji, kterým se tatau tvoří se tahitsky nazývá hahau. 'Ha' symbolizuje ťuknutí aneb vpich a samohláska 'u' jak už jsem zmiňovala značí barvu. Například v Japonsku však mají své vlastní speciální označení pro japonské kresby vytetované na liské pokožce. Svým kresbám říkají 'irezumi' a tetováním označují veškeré ostatní motivy, krom těch japonských.

     Tetování strojkem nebo jak se říká "mašinkou" je asi nejznámější tetovací technikou nynější doby. Jak je už asi všem jasné, tak se tetování provádí zapomocí tetovacího strojku. Strojky jsou buď cívkové nebo rotační a v dnešní době už se navíc vyrábí i tzv. pen strojky, které připomínají fix. Díky strojku může tatér tvořit lépe detaily motivů a pohyb rukou, který tatér provádí je značně pohodlnější než např. u handpoku.

     U handpoke techniky stačí pouze jehla a barva. Tattér ručně vypichuje tečku po tečce, vpich po vpichu celý motiv. Trvá to o něco déle, než tetování strojkem, avšak též to o něco méně bolí. Technika je vhodná pro jednodušší motivy.

     Skarifikace je dle mého názoru velmi zvláštní technika tetování, jestli se to tak dá ještě říct, jelikož se u ní odřezávají kousky kůže většinou skalepelem. Po zahojení má jizva tvar požadovaného motivu.

     Vypalování aneb "cejchování" je další možností, jak na svém těle zvěčnit nějaký symbol nebo motiv. Je to sice hned, ale stojí opravdu hodně bolesti a není ani zas tak častou technikou jako např. běžné tetování barvou.